onemocnění: syndrom Von Hippel – Lindau (VHL)

Von Hippel - Lindauova choroba je vzácný hereditární syndrom charakterizovaný predispozicí k některým nádorovým onemocněním jako jsou hemangioblastomy, feochromocytomy, konvenční renální karcinomy, cystózy ledvin, pankreatu a nadvarlete a tumory endolymfatického vaku.

Dědičnost tohoto onemocnění je autosomálně dominantní a jeho příčinou jsou zárodečné inaktivační mutace v genu VHL. Zhruba 20% případů onemocnění VHL bývá způsobeno "de novo" mutacemi, zbylých 80% se jedná o zděděnou mutaci (Maher et al 2011). Většinou se jedná o mutace typu "nonsense", malé "frameshift" delece či inzerce a sestřihové mutace. Velké delece představují asi 30-40% mutací genu VHL (Decker et al 2014).

1. vyšetřovaný gen: VHL ("Von Hippel - Lindau")

Gen VHL je tumorový supresor a kóduje protein, jehož hlavní funkcí je regulace odpovědi na hypoxické stavy organismu. Protein VHL je ligáza, která za normálního stavu (tj, při dostatku kyslíku) ubiquitinuje HIF1α (hypoxický inducibilní faktor 1α) a tak způsobí jeho degradaci v proteazomu. Pokud je gen VHL mutovaný, HIF1α uniká degradaci a po heterodimerizaci s beta podjednotkou aktivuje řadu angiogenních, růstových a mitogenních faktorů (VEGF, PDGF beta, TGF alfa), což vede ke vzniku neoplázií (Bader et al 2012).

2. vyšetření, materiál, metody:

Vyšetření germinálních mutací VHL genu musí indikovat klinický genetik po provedení klinického vyšetření pacienta.

vyšetřenímateriálmetody
germinální mutace malého rozsahu v genu VHLperiferní krev pro izolaci gDNAPCR a přímé sekvenování kódujících oblastí všech exonů a přilehlých částí intronů, alt. Sekvenování nové generace (NGS)
germinální mutace velkého rozsahu v genu VHLperiferní krev pro izolaci gDNAMLPA test P016, fragmentační analýza, alt. Sekvenování nové generace (NGS)

3. odběr, uskladnění a transport materiálu:

materiálodběrová zkumavka / fixacemnožství odebraného materiáluskladování zkumavky před odběremskladování zkumavky po odběrumax. čas do transportupoznámky
periferní krev pro izolaci gDNAvakueta s EDTA1mLpokojová teplota2-8°C7 dní
vakueta Streck **
"Cell-Free DNA BCT®"
8mL/2mLpokojová teplotapokojová teplota14 dnípo odběru vakuetu 10x otočit tam a zpět
** vakuetu Vám dodá naše laboratoř
pozn: transport materiálu z Vaší ambulance k nám zajistí naše laboratoř, kontaktní osoba: Petr Grossmann, tel: +420 731 169 303, grossmann@biopticka.cz

4. klinická senzitivita:

Mutace v genu VHL bývá nalezena skoro u 100% případů s Von Hippel - Lindauova chorobou (Decker et al 2014). Kombinací přímého sekvenování gDNA (všech exonů a přilehlých intronových úseků) a MLPA P016 testu jsme schopni zachytit zhruba 98 % známých mutací genu VHL.

5. analytická senzitivita a specifita:

Analytická senzitivita a specifita Sangerova sekvenování: 99%

Analytická senzitivita MLPA 90%, specifita 98%

Analytická senzitivita a specifita NGS: ..........

6. limitace vyšetření:

Mutace hluboko v intronových a regulačních sekvencích nebudou zachyceny. Vzácné polymorfismy v místě nasedání primerů nebo prob mohou způsobit diagnostickou chybu. V případě analýzy somatických mutací sekvenováním nebudou mutace zachyceny, pokud alterovaná buněčná linie nebude zastoupena alespoň ve 20% buněk, nebo v 5% buněk v případě NGS.

7. akreditace a kvalita:

Sangerovo sekvenování APC: ISO 15189

MLPA testy: P016 - CE-IVD

NGS:

U zmíněných testů provádíme interní validace s ohledem na doporučení k ISO 15189.

8. reference

  • Bader HL, Hsu T. Systemic VHL gene functions and the VHL disease. Febs Letters. 2012;586(11):1562-1569.
  • Maher ER, Neumann HP, Richard S. von Hippel–Lindau disease: A clinical and scientific review. European Journal of Human Genetics. 2011;19(6):617-623.
  • Michal M., Vanecek T., Sima R., Mukensnabl P., Boudova L., Brouckova M. Primary Capillary Hemangioblastoma of Peripheral Soft Tissues. A Case Report. Am J Surg Patol. 2004;28:962-966.
  • Stolle C, Glenn G, Zbar B, Humphrey JS, Choyke P, Walther M, Pack S, Hurley K, Andrey C, Klausner R, Linehan WM. Improved detection of germline mutations in the von Hippel-Lindau disease tumor suppressor gene. Hum Mutat. 1998;12:417–23.