Klinická diagnostika |
Translokace t(14;18) (q32;q21) |
Translokace t(14;18) (q32;q21) je jednou z nejlépe charakterizovaných cytogenetických abnormalit u B lymfoproliferativních onemocnění. Je typickým markerem folikulárních lymfomů a v menší míře také difůzních velkobuněčných B lymfomů.
Při chromozomální translokaci t(14;18) (q32;q21) dochází k fúzi oblasti v okolí jednoho z JH regionů genu pro těžký řetězec imunoglobulinu (IgH) na chromozómu 14 a genu bcl-2 na chromozómu 18. Při této fúzi se dostává antiapoptotický gen bcl-2 pod vliv enhanceru genu pro IgH, v důsledku čehož dochází k deregulaci jeho normální exprese a narušení apoptotických procesů. Ke zlomům v bcl-2 genu dochází asi v 70% případů v tzv. major breakpoint regionu (MBR) lokalizovaném v 3' netranslatované oblasti exonu 3 tohoto genu a dále pak v oblasti zvané minor cluster region (MCR) lokalizovaném asi 20 kb distálně od MBR.
Vyšetření |
Translokaci t(14;18) (q32;q21) lze, stejně jako řadu dalších translokací, poměrně snadno detekovat molekulárně biologickými a cytogenetickými metodami. V současnosti zřejmě nejužívanější techniky zahrnují různé verze PCR (polymerase chain reaction) a FISH (fluorescence in-situ hybridisation).
V naší laboratoři užíváme jednokolovou multiplex PCR se sadami primerů překrývající MBR a MCR, jež v případě pozitivního vzorku amplifikují fragment o variabilní délce detekovatelný na agarózové elektroforéze (obr. 1).
FISH
Pro interfázní FISH využíváme komerčně dostupnou translokační sondu IgH/BCL2 Dual Color,
Dual Fusion Translocation Probe firmy Vysis/Abbott. U této sondy získáme u normálního
jádra dva červené a dva zelené fluorescenční signály
(obr. 2A).
U vzorku pozitivního na translokaci t(14;18) (q32;q21) pak pozorujeme dva fúzní žluté
signály z translokovaných chromozómů a po jednom červeném a zeleném
z nepostižených chromozómů
(obr. 2B).
A) Jádro negativní na translokaci t(14;18) (q32;q21)
|
B) Jádro pozitivní na translokaci t(14;18) (q32;q21)
|
Literatura |