Služby - Molekulární genetika

Gliomy jsou nejčastější primární nádory centrální nervové soustavy. Z hlediska morfologického vzhledu, biologického chování, genetických změn a klinického výstupu představují velmi heterogenní skupinu. Nejvíce se vyskytují astrocytomy, z nichž je nejrozšířenější vysoce maligní multiformní glioblastom. Skupina oligodendrogliálních tumorů (OT) představuje 5-18% všech gliomů a zahrnuje klasické oligodendrogliomy a smíšené oligoastrocytomy. WHO rozlišuje grade II a grade III (anaplastické) léze (obr. 1). OT se ve srovnání s ostatními gliomy převážně vyznačují menší agresivitou nádoru, pomalejší progresí a specifickými klinickými znaky, jako větší citlivost k chemoterapii PCV (procarbazine, CCNU, vincristine) a delším přežití pacientů. Patogeneze je však stále nedostatečně prostudována. Genetickým znakem těchto nádorů je kombinovaná ztráta ramen chromozomů 1p a 19q, jak bylo prokázáno pomocí FISH a LOH analýzy u 60-90% OT. Ztráta 1p/19q je spojována s delším přežíváním, lepší odpovědí na radioterapii a méně toxickou chemoterapii (temozolomide). Někteří autoři ztrátu 1p/19q dávají do souvislosti pouze s lepší odpovědí nádoru na léčbu, nezávisle na morfologii nádoru. Častá ztráta 1p/19q u OT naznačuje, že tato ramena chromozomů mohou obsahovat tumor supresorový gen (TSG), jehož inaktivace je zahrnutá ve vzniku OT. Konkrétní TSG však dosud nebyl identifikován, mezi kandidáty patří např. CAMTA1 (calmodulin-binding transcriptor activator 1) na 1p36, CDKN2C (cyklin-dependent dinase inhibitor 2C) lokalizovaný na 1p32, p190RhoGAP gen (regulátor Rho kinázy) na 19q13.3 či EMP3 (myelin-related epithelial membrane protein) na 19q13.3.

Kromě toho, že testování ztráty 1p/19q u všech oligodendroglimů a nádorů s oligodendrogliálními znaky poskytuje prognostické a terapeutické údaje, identifikace 1p/19q kodelece může být užitečná při odlišení OT od vzácných nádorů, jako dysembryoplastický neuroepitheliální nádor, centrální neurocytom, extraventrikulární neurocytom či světlobuněčný ependymom. Delece 1p/19q nebyla u těchto entit detekována, s výjimkou extraventrikulárního ependynomu, což podle některých studií naznačuje jeho možnou histogenetickou souvislost s OT.

Stanovení ztráty 1p/19q se vyšetřuje zejména LOH analýzou a fluorescenční in situ hybridizací (FISH). V naší laboratoři za tímto účelem používáme 2 různé interfázní FISH sondy LSI 1p36/1q25 a LSI 19q13/19p13 od firmy Vysys/Abbott. Výsledkem hybridizace u negativního vzorku jsou dva zelené a dva červené signály na jádro (obr. 2), v případě ztráty 1p, popřípadě 19q, pozorujeme v jádře dva zelené a jeden červený signál (obr. 3).

Obrázek 1.
Záznam z magnetické rezonance, anaplastický oligodendrogliom (s laskavým svolením MUDr. Jana Mračka)

Obrázek 2.
Detekce ztráty 1p. Příklad vzorku s normálním nálezem.

Obrázek 3.
Příklad ztráty 19q. Příklad vzorku se ztrátou 19q.

1. Cairncross JG, Ueki K, Zlatescu MC, Lisle DK, Finkelstein DM, Hammond RR, Silver JS, Stark PC, Macdonald DR, Ino Y, Ramsay DA, Louis DN. Specific genetic predictors of chemotherapeutic response and survival in patients with anaplastic oligodendrogliomas.J Natl Cancer Inst. 1998 Oct 7;90(19):1473-9.
2. Smith JS, Alderete B, Minn Y, Borell TJ, Perry A, Mohapatra G, Hosek SM, Kimmel D, O'Fallon J, Yates A, Feuerstein BG, Burger PC, Scheithauer BW, Jenkins RB.Localization of common deletion regions on 1p and 19q in human gliomas and their association with histological subtype.Oncogene. 1999 Jul 15;18(28):4144-52.